UP logo

logo APA webCentrum APA

Centrum aplikovaných pohybových aktivit

fb web  youtube web 
Vysokoškolské studium ATV a APA
Praxe a staze
Programy/Semináře/Konference

Autor: Ondřej Ješina

Rekreace obecně je jedním z fenoménů dnešní doby. Volný čas je významný sociální prvek, nabízí možnosti pro osobnostně sociální rozvoj.

Rekreace jako pojem vznikl z latinského slova creare (tvořit), předpona re vyjadřuje obnovování, znovuvytvoření apod. Hodaň (2005) ve své knize Rekreologie popisuje rekreaci jako „pojem, označující činnosti, které jsou zaměřeny na obnovování vyčerpávanýách sil a kompenzaci deformativních vlivů vyplývajících z běžných socio-profesních rolí člověka, z jednostrannosti práce, nesprávných životních návyků apod., na tvorbu zdraví, rozvoj a zdokonalování ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním a s tím spojenou kultivaci. „

Úkoly, které by mělo aktivní trávení volného času v kontextu APA plnit se dají stručně charakterizovat pravidlem 7 RE:

  • regenerace
  • relaxace
  • reedukace
  • resocializace
  • rekondice
  • rehabilitace
  • rekultivace

Díky mohutnému rozvoji rekreačních aktivit v průběhu dvacátého století se ustálila i terminologie spojená s touto problematikou. Velmi důležitými termíny jsou především:

  • Volný čas
  • Životní styl a životní způsob

Volný čas představuje (velmi zjednodušeně řečeno) to, co nám zbude po strávení pracovní i mimopracovní doby. Mimopracovní dobou jsou chápány takové aktivity, které je nutné více či méně pravidelně dělat, ale nepatří do pracovní doby - např. starání se o rodinu, nutné činnosti atd. Na zvýšení zájmu o oblast volného času se kromě jiných podílí následující fakty - volný čas se zvětšuje, rostou finanční možnosti obyvatel ČR, roste vzdělanost obyvatel.

Dohnal (2002) ve své knize Koncepce a metodice systému komunální rekreace na úrovni obce popsal tendence vývoje volnočasových aktivit směřující mimo jiné:

  • od organizovaného k neorganizovanému
  • od výkonu k prožitku
  • od města k přírodě

V oblasti APA lze doplnit ještě trend - od segregovaného k integrovanému.

Životní styl je termín, který bývá často definován jako soubor jednotlivin ovlivňujících život člověka. Projevuje se v jeho chování, postojích, vztahu ke světu i sobě samému. Termín životní způsob se pak pojí ke skupině obyvatel s podobnými charakteristikami, které se často stávají normou dané sociální skupiny.

Rekreaci, tělocvičnou rekreaci či pohybové programy ve volném čase lze dělit různými způsoby. My se kloníme k následujícím možných dělením.

Dle času:

  • Jednodenní
  • Víkendové
  • Vícedenní

Je naprosto jasné, že z hlediska organizace, přípravy, obsahu či realizace akce se jednotlivé formy liší, v některých případech i velmi výrazně. Pokud se budeme zabývat obecně (avšak velmi zjednodušeně) výhodami či nevýhodami, můžeme uvést následující:

 

Výhody

Nevýhody

Jednodenní

Malá časová náročnost.
Nízká cena.
Organizačně méně náročná (přenocování, celodenní režim, variabilita dalších dnů atd...)

Malá možnost poznání všech účastníků.

Víkendové

Malé nebo žádné omezení pracovních povinností.
Nižší cena.

Částečné omezení rodinných povinností  (ne tak výrazné jako ve vícedenní).

Vícedenní

Velká možnost se poznat v netypických, někdy i mezních situacích - navzájem i sami sebe.
Únik od životního stereotypu.
Více dní - více zážitků.

Poměrně velká časová náročnost při realizaci.
Poměrně finančně nákladná.
Omezení rodiny (v případě, že se její členové akce neúčastní).
Složitější přechod zpět do každodenního rytmu.

Další možné dělení je dle organizovanosti:

  • Organizované
  • Poloorganizované (Částečně organizované)
  • Neorganizované

Klasickým příkladem organizovaných akcí je např. dětský ozdravný pobyt (tábor). Tým vedoucích a instruktorů připraví, nejčastěji vícedenní, program pro děti a mládež. Ti se programu účastní pod vedením vedoucích.

Za poloorganizovanou akci považujeme např. zájezd k moři ve spolupráci s příslušnou cestovní kanceláří, která vám zajistí dopravu, ubytování, stravu a dá vám výběr z možných doprovodných programů, kterých se dle svého uvážení účastníte nebo ne. Hlavním kritériem je fakt, že organizátor nezná jednotlivé klienty a obsah je redukován na nabídku, kterou klienti mohou, ale nemusí akceptovat.

Neorganizovanou akcí je spontánní akce pohybového či sportovního charakteru, které se účastní jednotlivci, kteří participují nejen na realizaci programu samotného, ale také při její přípravě, případně placení i evaluaci (která často probíhá neformálně „při sklenici něčeho dobrého“). Příkladem je například tradiční odpolední tenisový nebo fotbalový zápas party dlouholetých kamarádů.

Z hlediska charakteru akce je lze dělit na:

  • Integrované
  • Paralelní
  • Segregované

Integrovanou akcí myslíme program, ve kterém jsou upraveny podmínky, prostředky, přístup, metody a postupy tak, aby se ho mohli účastnit osoby bez i se speciálními potřebami. Nejde však jen o možnost účasti, ale především o opravdovou participaci různých skupin obyvatel. Ve stejný čas na stejném místě se tedy tito lidé účastní společného programu.

Paralelní akci představuje program podobně upravený jako v akci integrované, avšak probíhá často ve stejném čase, na shodném místě, ale s různým obsahem, který se částečně prolíná.

Segregovanou akci představuje program pro jedince se speciálními potřebami. Nejedná se o účast osob bez speciálních potřeb. Podmínky, prostředky, přístup, metody a postupy či program jsou upraveny cíleně pro osoby se speciálními potřebami.

Existují i další možná dělení na zimní a letní aktivity, indoorové či outdoorové, dělení dle obsahu a zaměření akce nebo dle věku a charakteru klientské skupiny. Možné je klasické dělení na sport, tělesnou výchovu a tělocvičnou rekreaci.

Dle počtu participujících osob, můžeme dále akce dělit na:

  • Individuální
  • Skupinovou

Individuální formou myslíme především účast jedné osoby se speciálními potřebami při pohybovém programu (nejčastěji integrovaném).

Pokud mluvíme o skupinové formě, myslíme tím zejména pohybové programy, při kterých participují dva a více jedinců se speciálními potřebami.

V zahraničí se můžeme setkat s profesními skupinami, které se věnují terapeutickému využití rekreace, příp. zážitkové pedagogiky, pro komplexní rehabilitaci osob se zdravotním postižením. V USA existuje pracovní uplatnění v oboru THERAPEUTIC RECREATION (TR). „Terapeutická rekreace užívá výchovně vzdělávací a rekreační služby k pomoci osobám se zdravotním oslabením, postižením, či jinými specifickými potřebami. Cílem TR je rozvoj a naplnění volnočasových aktivit tak, aby se zlepšilo zdraví, funkční možnosti, nezávislost a kvalita života" (NTRS, 2000). Tito odborníci pracují v nemocnicích, rehabilitačních centrech, či rekreačních centrech, školách apod. Jedním z jejich poslání je také pomoci integrovat osoby se ZP do komunity tím, že jim pomáhají využívat centra volnočasových a rekreačních aktivit (Kudláček a kol., 2007).

Termín TR není v české odborné literatuře příliš známý, neboť problematice pohybových aktivit u osob se zdravotním postižením se u nás věnují spíše odborníci z oblasti aplikovaných pohybových aktivit. Profil absolventů oboru Aplikované Pohybové Aktivity (studijní obor Aplikovaná Tělesná Výchova) jim umožňuje, věnovat se kromě tělesné výchovy a sportu i tělocvičné rekreaci osob se speciálními potřebami. V současné době se začíná rozšiřovat studium APA o zaměření právě na oblast volnočasových aktivit osob se speciálními potřebami (to vše na Fakultě tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, katedra Aplikovaných Pohybových Aktivit).

Hlavním rozdílem mezi APA a terapeutickou rekreaci je v tom, že APA se zaměřuje především na oblast pohybových aktivit. Zatímco TR se zaměřuje na více oblastí - výtvarná a hudební výchova, dobrodružná a zážitková pedagogika atd.

Ondřej Ješina (2010)

Kontakt

Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
Centrum APA
třída Míru 117
771 11 Olomouc

Další informace

Partneři Centra APA

OPVK hor logolink

Design, code: Mgr. Jiří Veverka  |  Administrace

© Centrum APA, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci