Letošní sezóna výukových kurzů začala již v prosinci za nelehkých podmínek. Ještě pár dnů před kurzem nebylo jasné, zda se kvůli špatným (téměř žádným) sněhovým podmínkám bude moc uskutečnit. Většina účastníku kurzu z řad dobrovolníků organizace Země lidí, o.p.s. už z kraje zimy potřebovala brázdit svahy s monoski a tak byl kurz i díky lyžařské škole Heipark Tošovice (vedoucí této školy byl sám na kurzu přítomen a tímto mu opět děkuji) přesunut do stejnojmenného areálu namísto plánovaného Lipna, které nebylo ještě v tu dobu v provozu.

Kurz byl specifický nejen svým rychlým přesunem na druhý kraj republiky, ale i veskrze „jarními" podmínkami, účastí dvou lyžařů s tělesným postižením, kteří s námi byli po celou dobu kurzu a skupinou lidí spojujících dobrovolnická činnost u organizace, která pořádá volnočasové aktivity pro děti s tělesným a kombinovaným postižením (www.zemelidi.cz).

Další, již tradiční kurz na začátku ledna, se odehrával v Janských lázních. Zde byly lyžařské podmínky výrazně lepší a tak se kurz mohl uskutečnit v plném rozsahu ve veskrze v zajetých kolejích. Účastnili se ho lidé z různých oblastí a tudíž i různých důvodů. Pracovnice z rehabilitačního centra, která by chtěla přiblížit monoski svým klientům nebo maminka kluka s tělesným postižením, která už se synem jezdí, ale chtěli by se posouvat dál a i umožnit lyžování dalším lidem z neziskové organizace ve které působí. V rámci kurzu měli možnost pracovat s dvěma začátečníky, kteří během krátké chvíle udělali velké pokroky, také si vyzkoušet „pasivní ježdění" ve Špindlerově mlýně se studenty Obchodní akademie, odborné školy a praktické školy Olgy Havlové v Janských Lázních. Kurz byl organizován Centrem handicapovaných lyžařů, o.s. (www.monoski.info).
Další dva kurzy se odehrávaly v Koutech nad Desnou také již v zavedeném režimu. První kurz byl určen pro studenty předmětu Instruktor monoski a konal se paralelně se zimním kurzem určeným pro prváky navazujícího magisterského studia APA/ATV. Studenti nezapřeli své sportovní vlohy a během prvních třech dnů se naučili lyžovat v monoski a asistovat při lyžování u svého spolužáka s tělesným postižením, který s námi absolvoval kurz v plném rozsahu a jeho odhodlání a výdrž v některých „ kritických" situacích byla obdivující. V dalších dvou dnech měli možnost zúročit své nabyté dovednosti při asistenci lyžařce s těžkým tělesným postižením lyžující na biski a žákům ze Základní školy pro žáky se specifickými poruchami učení a Mateřské školy logopedické Schola Viva, o.p.s. (jejich reakce v obrázkové příloze tohoto článku).

Poslední kurz, již v rámci celoživotního vzdělávání, probíhal za nejlepších sněhových podmínek ze všech těchto kurzů. Sedm účastníku bylo z odlišných oblastí, ale v podstatě všichni pracují s dětmi s tělesným postižením a tak jejich nasazení, které později mohou přenést do praxe, bylo opravdu vysoké. Ve dvou dnech načerpali velké množství informací a dovedností, aby pak tři následující dny mohli zprostředkovat lyžování dětem či mladým lidem s tělesným postižením. Druhý večer jsme totiž na tomto kurzu přivítali účastníky s tělesným postižením s jejich rodinnými příslušníky či kamarády. Veskrze dámské lyžařské družstvo, až na jednoho mladého klučinu, tvořili čtyři slečny ve věku od 12 do 18 let. Tito mladí nadějní lyžaři měli možnost sledovat už i pokročilejší trénink jedné z nich a i další z našich studentek, která si za námi na monoski přijela zalyžovat. Nejen díky skvělému přístupu všech zúčastněných, ale i poskytnutému zázemí a možnostem ve skiareálu Kareš (www.skiarealkares.cz) proběhl i tento kurz za velmi příjemné a kamarádské atmosféry.
Všem účastníkům, novým instruktorům a těm co se se mnou na těchto kurzech podíleli a umožnili nám tyto kurzy uskutečnit, moc děkuji za příjemně strávený čas a nenahraditelné zážitky.

Za katedru APA Radka Bartoňová