Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) představuje klíčový dokument, který vymezuje strukturu, obsah a cíle vzdělávání na 1. stupni (1.–5. ročník) a 2. stupni (6.–9. ročník) základních škol i odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Je závazný pro všechny základní školy a plní důležitou roli také v individuálním vzdělávání žáků.

Úspěšné absolvování programu znamená nejen splnění povinné školní docházky, ale především dosažení základního vzdělání, které otevírá dveře k dalšímu vzdělávacímu rozvoji a profesnímu směřování. RVP ZV je nejen podkladem pro výuku, ale i nástrojem, který školám pomáhá vytvářet podmínky pro učení založené na spolupráci, respektu a podpoře.

Úpravy a inovace se samozřejmě nevyhnuly ani školní tělesné výchově. I když to nejzákladnější zůstává zachováno, přesto je tu několik relativně pozoruhodných informací, které je vhodné zdůraznit:

a) Minimální časová dotace pro vzdělávací obor tělesná výchova zůstává zachován na min. 2hod/týdně. Zdánlivě logické a spíše bychom řekli překvapivé, že nedošlo k navýšení. Ve světle toho, že se tělesná výchova stává zřejmě jediným předmětem s garancí minima hodin však tato informace získává na pozitivním významu. Učební plán, tedy počet hodin pro jednotlivé vzdělávací obory, je totiž rozvolněn a může být velmi flexibilně implementován dle preferencí školy pro naplňování očekávaných výsledků učení. 

b) Pohybová gramotnost jako termín se dostává do popředí a předznamenává principiální pojetí TV jako předmětu, který zvyšuje motivaci k pohybu, představuje "know-how a zejméne know-what a know-why" ;-). 

"Vzdělávací obor tělesná výchova (dále TV) rozvíjí u žáka cíleně pohybovou gramotnost, která zdůrazňuje osvojení základních znalostí o pohybu, o potřebném objemu a intenzitě pohybu v denním režimu, o jeho rozvíjejících i korektivních účincích na organismus atd., rozvoj pohybových dovedností a odpovídající tělesné zdatnosti a motivaci k pravidelnému každodennímu pohybu jako základu pro eliminaci sedavého způsobu života, který je příčinou nadváhy, vzniku svalové nerovnováhy, zdravotních problémů atd. Žák by tak měl získávat kladný postoj k pohybu jako základní životní potřebě."

c) Na prvním stupni zůstává povinnost plavecké výuky.

"Na 1. stupni je povinně realizována plavecká výuka v minimálním rozsahu 40 hodin. Je žádoucí zařazovat volitelné předměty zaměřené na pohybové činnosti podle zájmu žáků a možností školy."

d) V neposlední řadě pak ve vztahu k celé oblasti aplikovaných pohybových aktivit RVP ZV přináší alternativní úpravy očekávaných výsledků učení ve vztahu k inkluzivnímu pojetí TV. TV tak získává unikátní postavení jako vzdělávací obor, který apriory řeší úpravy výsledků učení, které mohou pomoci při řešení úprav obsahu či podmínek, včetně následného hodnocení žáků s různými SVP. Pro žáky s potřebou podpory pro TV (nejen žáci se SVP, ale i žáci u nichž je uplatňováno částečné uvolnění dle paragrafu 50 školského zákona) se kromě alternativních výstupů nabízí organizační úprava TV v podobě zdravotní a aplikované tělesné výchovy. Terminologicky i pojetím zaměření celého dokumentu se aplikovaným pohybovým aktivitám, modifikace pro TV a celá řada dalších dříve opomíjených souvislostí pro podporu účasti žáků se SVP s cílem rozvoje úrovně jejich pohybové gramotnosti, dostává oficiálního prostoru v takto významném dokumentu. Poprvé se tak dostává pozornosti aplikované TV v celém spektru svých forem a jednoznančně je deklarována snaha hledat cesty pro maximální zapojení všech žáků v heterogenním kolektivu třídy. Primárně je však jako preferovaná forma jednoznačně uvedena inkluzivní tělesná výchova, tedy společné působení v pohybových aktivitách realizovaných školou ve společném školním kolektivu.

Pro seznámení se s dokumentem navštivte oficiální stránky RVP ZV - https://prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani/vzdelavaci-oblasti/czb/tev

Ondra Ješina (15. 1. 2025)

Příloha:

Společné vzdělávání – podpora žáků ve vzdělávání

Vzdělávání podle RVP ZV je založené na respektování individuálních vzdělávacích potřeb všech žáků s cílem maximálního využití jejich vzdělávacího potenciálu. Škola přijímá odlišnost každého žáka, respektuje diverzitu jeho vzdělávacích a psychických potřeb a zajišťuje pro něj rovnost vzdělávacích příležitostí.

Pokud žáci ani v případě individualizace výuky nemohou adekvátním způsobem dosahovat cílů základního vzdělávání nebo naopak jejich vzdělávací potřeby tyto cíle výrazně převyšují, je jim ze strany pedagogických pracovníků školy nebo školských zařízení poskytována legislativně stanovená podpora – podpůrná opatření prvního až pátého stupně (§ 16 ŠZ). 

V případě poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola na základě svého rozhodnutí hledá pro žáky funkční způsoby práce se vzdělávacím obsahem. Jestliže podpora vyžaduje součinnost více pedagogických pracovníků nebo součinnost s rodinou žáka, může být školou vytvářen Plán pedagogické podpory (PLPP).

V případě podpůrných opatření druhého až pátého stupně je způsob jejich poskytování žákovi podrobně specifikován školským poradenským zařízením (ŠPZ) v Doporučení pro vzdělávání žáka ve škole (Doporučení). Nástrojem pro realizaci podpůrného opatření může být individuální vzdělávací plán (IVP). IVP i PLPP svým obsahem vycházejí z ŠVP zpracovaného podle RVP ZV. 

Škola zajišťuje realizaci podpůrných opatření, podporuje komunikaci o nich a účinnou spolupráci školy, školního poradenského pracoviště, ŠPZ, zákonných zástupců žáků. Nastavení systému péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními ve škole, zodpovědné osoby (včetně metodického vedení a sdílení zkušeností asistentů pedagoga) a jejich role v systému se zohledněním specifik jednotlivých období popisuje škola ve svém ŠVP.

Škola v ŠVP pro vybrané skupiny žáků v rámci podpůrných opatření upravuje vzdělávací obsah. V některých případech realizuje s ohledem na potřeby těchto žáků specifické vzdělávací obsahy. V ŠVP pro ně může využívat disponibilní časovou dotaci.

• Pro žáky nadané a mimořádně nadané škola prohlubuje a rozšiřuje vzdělávací obsah (vzdělávání nadaného žáka).
• Pro žáky s lehkým mentálním postižením škola využívá minimální doporučenou úroveň (dále jen MDÚ) pro úpravy očekávaných výsledků učení (OVU) v rámci podpůrných opatření (§ 16 vyhláška č. 27/2016 Sb.). MDÚ může být použita u jednotlivých žáků v rámci Doporučení ŠPZ jen u těch vzdělávacích oborů, do kterých mají speciální vzdělávací potřeby největší dopad. MDÚ je vždy na vyšší úrovni než OVU stanovené v RVP pro obor vzdělání základní škola speciální. Na základě Doporučení ŠPZ je realizace stanovených podpůrných opatření závazná (§ 16a odst. 3 ŠZ). Formulace jednotlivých MDÚ pro konkrétní OVU jsou dostupné jako součást další metodické podpory. OVU, pro které není v rámci metodické podpory uvedena MDÚ, mohou být při případných úpravách výsledků učení v rámci podpůrných opatření bez náhrady vypuštěny (vzdělávání žáka s lehkým mentálním postižením).
• Pro žáky, kteří používají při vzdělávání jiný komunikační systém než mluvenou řeč (§ 16 odst. 7 ŠZ), škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám žáka, přednostně v tom, který preferuje. Žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce a jsou využívány metody jako ve výuce českého jazyka jako jazyka cizího. OVU z naukových předmětů jsou u žáků, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině (vzdělávání žáka se sluchovým postižením).
• Pro žáky, kteří při komunikaci využívají prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace (AAK), škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jejich potřebám (§ 16, odst. 8 ŠZ). 
• Pro žáky-cizince a další žáky uvedené v § 20, odst. 5 ŠZ je realizována bezplatná jazyková příprava k začlenění do základního vzdělávání (Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání). Výuka češtiny jako druhého jazyka může probíhat v nejlepším zájmu těchto žáků rovněž náhradou za výuku Dalšího cizího jazyka. V těchto případech se nejedná o podpůrné opatření, vzdělávací obsah se nahrazuje bez vytváření individuálního vzdělávacího plánu (IVP).
• Pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny a odlišnými kulturními a životními podmínkami, pokud není bezplatná jazyková příprava dostupná či dostačující, škola na základě Doporučení ŠPZ zařazuje posílení výuky češtiny jako druhého jazyka (z Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., odd. 3, část A), která se zpravidla uskutečňuje také podle Kurikula češtiny jako druhého jazyka.
• Pro žáky se zrakovým, sluchovým, tělesným postižením, s narušenou komunikační schopností, s poruchou autistického spektra, se specifickými poruchami učení, chování upravuje škola vzdělávací obsah podle závažnosti jejich znevýhodnění (vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 ŠZ).  
• Pro žáky se zrakovým postižením, tělesným postižením, poruchou autistického spektra, žáky s dyspraxií, pro žáky se souběžným postižením více vadami a další žáky se zdravotním znevýhodněním, které omezuje jejich účast v tělesné výchově a dalších formách pohybového vzdělávání realizovaných školou či školským zařízením, je poskytováno vzdělávání ve Zdravotní a aplikované tělesné výchově. 

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními se uskutečňuje v běžné třídě/škole nebo na základě doporučení ŠPZ ve třídě/škole zřízené podle § 16 odstavce 9 zákona pro žáky s vybranými druhy znevýhodnění. Pro tvorbu a úpravu ŠVP těchto tříd/škol platí stanovené zásady.

Vzdělávání v základních školách při zdravotnických zařízeních, ve školách při dětských diagnostických ústavech a ve školách při školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy se uskutečňuje podle §§ 9–11 vyhlášky č. 438/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.